V rámci projektu bude na základě historických topografických map či leteckého a satelitního snímkování analyzováno využití krajiny během posledních 75 let. Tímto způsobem lze sledovat, jak a kde se změnilo užívání ploch. Získané poznatky o změnách užívání krajiny budou kombinovány s plošným historickým šetřením vegetace v Česko-Saském Švýcarsku, které bylo mapováno Hansem Försterem v letech 1930 – 1965, a současným geobotanickým mapováním.

V následujících třech letech se budou drážďanští vědci ve spolupráci s českými partnery z Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem a z Botanického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Průhonicích poprvé zabývat tím, jak se změnila struktura krajiny po roce 1945 na obou stranách hranice v regionech národních parků Českosaského Švýcarska.

V rámci společně iniciovaného projektu „Paměť krajiny“ budou zkoumat témata přeshraničního regionálního rozvoje s cílem udržet druhově bohatou kulturní krajinu a péči o ni.

„Naším cílem je vypracovat opatření jednak pro rozvoj ekologické (zelené) sítě biotopů jako základ pro ochranu ohrožených druhů a také postup, jak nakládat s invazními druhy. Dále chceme upozornit na význam přírodního a kulturního dědictví tohoto regionu,“ říká vedoucí projektu prof. Elmar Csaplovics z Katedry dálkového průzkumu Země Technické univerzity v Drážďanech.

Analýza kulturní krajiny, tak typické pro tento region, má vypovědět o  vývoji krajiny vzhledem k biologické rozmanitosti a ke stupni homogenizace během posledních 75 let, a to například tím, že se vymezí plochy s velkou stabilitou nebo naopak s výraznými změnami.

Mimo stupeň přeměny krajiny se tím zviditelní i taková území, kde zanikly určité krajinné prvky, a došlo tak k přerušení ekologické sítě. Na vybraných územích bude hodnocen vývoj kulturní krajiny,  především využívání půdy a výskyt ohrožených a invazních druhů rostlin.