Projekt Paměť krajiny si ve svém počátku položil několik otázek, mezi hlavní patří tyto:
- Jak se změnila krajina Českosaského Švýcarska od roku 1945?
- Jaký dopad měly tyto změny na druhovou rozmanitost?
- Je možné vysledovat prostorové a časové souvislosti mezi změnami po roce 1945?
K tomu, aby odpověděli na tyto i jiné otázky, spojili se partneři z německé i české strany národního parku Českosaského Švýcarska. Společný projekt koordinuje Katedra dálkového průzkumu Země na Technické univerzitě v Drážďanech.
V následujících třech letech se budou drážďanští vědci ve spolupráci s českými partnery z Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem a z Botanického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Průhonicích poprvé zabývat tím, jak se změnila struktura krajiny po roce 1945 na obou stranách hranice v regionech národních parků Českosaského Švýcarska.
V rámci společně iniciovaného projektu „Paměť krajiny“ budou zkoumat témata přeshraničního regionálního rozvoje s cílem udržet druhově bohatou kulturní krajinu a péči o ni.
„Naším cílem je vypracovat opatření jednak pro rozvoj ekologické (zelené) sítě biotopů jako základ pro ochranu ohrožených druhů a také postup, jak nakládat s invazními druhy. Dále chceme upozornit na význam přírodního a kulturního dědictví tohoto regionu,“ říká vedoucí projektu prof. Elmar Csaplovics z Katedry dálkového průzkumu Země Technické univerzity v Drážďanech.
Analýza kulturní krajiny, tak typické pro tento region, má vypovědět o vývoji krajiny vzhledem k biologické rozmanitosti a ke stupni homogenizace během posledních 75 let, a to například tím, že se vymezí plochy s velkou stabilitou nebo naopak s výraznými změnami.
Mimo stupeň přeměny krajiny se tím zviditelní i taková území, kde zanikly určité krajinné prvky, a došlo tak k přerušení ekologické sítě. Na vybraných územích bude hodnocen vývoj kulturní krajiny, především využívání půdy a výskyt ohrožených a invazních druhů rostlin.