Výstupy projektu

 – V rámci prvního pracovního balíčku „Mapování mokřadních prvků v minulosti i současnosti“ byl vytvořen Soubor specializovaných map Mokřadní biotopy Českého Švýcarska v minulosti a současnosti (Nmap) jako interaktivní aplikace anebo ke stažení jako pdf. Soubor map představuje historický i současný výskyt mokřadních biotopů (vodních ploch a mokřadů) v oblasti Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské Pískovce. Za účelem identifikace historického výskytu mokřadů v zájmovém území byla provedena analýza různých historických mapových podkladů s využitím metod strojového učení (Deep Learning), vizuální interpretace a manuální vektorizace. Konkrétně se jednalo o analýzu stavu, z let 1951-1971 z Topografických map v měřítku 1:10 000 z mapování realizovaného pro potřeby čsl. armády (TM 10), a archivních leteckých snímků z 50. let 20. století (v rámci bakalářské práce na UJEP, Motejlková J., 2023). Pro detekci mokřadů z TM 10 byly použity nástroje Deep learning, a to konkrétně dva přístupy, první s detekcí objektů (pomocí neuronální sítě typu SSD, Single Shot Detector), druhý se sémantickou segmentací pomocí sítě UNET. Současný výskyt byl zkompilován pomocí dostupných podkladů (ZABAGED, DIBAVOD, Mapování biotopů, ortofota, výzkumné zprávy) a terénního průzkumu.

Celkem bylo v minulosti zjištěno třikrát méně vodních prvků ve srovnání se současným stavem, jejich výměra je však v současnosti téměř o třetinu nižší. Zároveň je zřejmá rozdílná dynamika změn v počtu vodních ploch oproti mokřadům, kdy vodní plochy v minulosti zaujímaly 45 % celkového počtu vodních prvků, zatímco v současnost je to již 67 % na úkor mokřadů. Stejný trend je zřejmý i při pohledu na jejich výměru, kdy v minulosti výrazně dominovaly mokřady (83 % celkové výměry vodních prvků), zatímco v současnosti se výrazně zvýšil podíl vodních ploch (z 18 na 45 %). Detailní prostorově explicitní analýza ukazuje ještě výraznější změny, a to konkrétně úbytek vodních prvků o 94 ha, který je převážně (z 93 %) tvořen mokřady, a zároveň nárůst o 51 ha (s rovnoměrným zastoupením obou typů vodních prvků). Při pohledu na rozmístění vodních prvků je patrná nerovnoměrnost. Celkově se dá říci, že na území NP se nachází menší množství vodních prvků, a vodní plochy i mokřady jsou zde menší z důvodu geomorfologického členění – hlubokých údolí a zaříznutých roklí. Avšak i v rámci CHKO jsou některé oblasti (katastry obcí) výrazně bohatší na vodní prvky než jiné. Změny lze do jisté míry přiřadit i nepřesnostem mapových zdrojů, ze kterých práce vycházela, nicméně z výsledků je patrné, že v průběhu sledovaného období došlo k poměrně výraznému úbytku výměry vodních prvků, a to především mokřadů, jejichž rozloha se snížila o polovinu, a zároveň došlo k jejich fragmentaci.

Metodika je podrobně popsána v publikaci Vynikal, J., Müllerová, J., & Pacina, J. (2024). Deep learning approaches for delineating wetlands on historical topographic maps. Transactions in GIS 28 (5): 1400-1411.

– V rámci druhého pracovního balíčku „Mokřady a teplotní bilance v krajině“ byl vytvořen Soubor specializovaných map Vývoj teplotní bilance krajiny Českého Švýcarska (Nmap) je dostupný jako webová aplikace anebo ke stažení jako pdf. Teploty povrchu (Land Surface Temperature, LST) z vegetační sezóny (1. 4 – 31. 10) let 2016 až 2022 z oblasti Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce byly odvozeny ze senzorů MODIS a Landsat 8 v cloudové platformě Google Earth Engine. Pomocí regresního modelu a strojového učení bylo možno zvýšit prostorové rozlišení teplotních dat, a zároveň posoudit složité vztahy různých environmentálních faktorů. Satelitní data mohou sloužit jako prostředek k pochopení mechanismů a k přípravě opatření adaptivního managementu, která zvýší odolnost krajiny vůči hrozbám souvisejícím s klimatickou změnou.

– Ve třetím pracovním balíčku „Botanický a zoologický průzkum“ jsme mapovali a inventarizovali mokřadní biotopy na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Výsledky jsou součástí Databáze mokřadních biotopů Českého Švýcarska, kde každý mokřad má svou detailní kartu, na které je uveden jeho popis, hodnocení, podrobnosti, revitalizační potenciál a návrhy revitalizačních opatření, a mokřad lze zobrazit v mapě.

– V rámci čtvrtého pracovního balíčku „Analýza území pomocí geoinformatických nástrojů“ jsme pořídili časovou řadu geoinformatických dat, a to letecké multispektrální, RBG či laserové snímkování. Zpracovaná data (odvozená ortofoto) jsou dostupná v prostředí mapové aplikace

 – Pátý balíček je syntézou výsledků. Mezi jeho výstupy patří zmíněná Databáze mokřadních biotopů Českého Švýcarska, která shromažďuje všechna terénní data ze zoologického a botanického průzkumu mokřadů v rámci projektu, ale i další data, která má Správa k dispozici, a bude sloužit pro přehledné vyhledávání a orientaci v datech, s funkcionalitou exportu do různých formátů včetně exportu do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP)